Žena dvakrát položená na oltář!

Není to tak dlouho, co jsem psal svědectví o zázračném působení Boží moci v životě naší dcerky Haničky, která se ani neměla narodit. Na začátku 5 měsíce těhotenství nám tenkrát lékaři sdělili, že se skoro vůbec nevytvořila mozková tkáň, diagnostikovali velký hydro-cefalus a nebyla ani přítomna spojnice mezi hemisférami. Zprvu bylo řečeno, že se plod ani nenarodí.
V létě bude Haničce 5 let a těší se dobrému zdraví. Byl to boj i Vás všech, co jste o tom věděli. Pán uvolnil svou moc a nadpřirozeně zasáhl ve prospěch naší dcerky.

Uplynuly 4 roky a já opět usedám k peru a píši Vám všem, co toužíte po povzbuzení v bezradných situacích. Proč? Inu čtěte dál.
Žena už se pomalu chystala do práce po mateřské dovolené a do toho jí začala bolet pupeční kýla.Dost jí to už bolelo a často jí musela zamačkávat, aby se jí ulevilo. Do práce chtěla nastoupit fit, a tak šla k lékaři, aby jí poradil co a jak. Operace nutná, rozhodl lékař a žena byla ráda, že přišla včas, protože bylo ještě dost času na zotavení než nastoupí do práce. Dostala termín operace, já dostal volno v práci, no všechno šlo jak po másle. Ale ejhle! Manželce se nestalo to, co se ženám stává, jak kdysi řekla Ráchel. Začala se hledat příčina. Gynekolog píchnul po kontrolním negativním ultrazvuku ženě injekci k vyvolání oněch dnů a zároveň jí sdělil, že objevil velikou dvou-dutinovou cystu na vaječníku. Nabral zároveň krev k vyloučení nějakého nádoru. Po týdnu stále nic a tak si žena jen tak zkusila test na graviditu. Z hrůzou a pláčem mi oznámila, že je asi těhotná. Za týden šla opět na kontrolu a tam jí řekli, že krev na tumor marker (ukazatel nádoru) je pozitivní, a že hodnota je poměrně vysoká. Provedl opět kontrolní ultrazvuk a jeho řeč pokračovala dále. Paní, Vaše podezření musím potvrdit. Jste tak ve 4 týdnu těhotenství. Vzhledem k Vašemu zdravotnímu stavu a podezření na nádor je jistě nutné těhotenství ukončit. Snad vše hrálo proti nám. Počítejte se mnou:
1. Žena byla už jako těhotná několikrát na Rentgenu.
2. Je jí 42 let a na to mít dítě, už se fyzicky ani zdravotně necítila.
3. Nález velké dvou-dutinové cysty na vaječníku.
4. Pupeční kýla, která dost bolela a stále jí vylézala.
5. Vysoké pozitivní hodnoty tumor markerů.
6. Rotavirová infekce na počátku těhotenství.
7. Ukrutný dráždivý kašel s teplotami kolem 40 st. Celsia - potvrzeny plicní chlamydie, které je třeba běžně přeléčit antibiotikama. .

To bylo též hned na počátku těhotenství. Gynekolog nám řekl, že domluví termín na miniinterrupci a budou řešit odstranění té cysty a hledat příčinu, když vyšel v krvi pozitivní ukazatel nádoru. Když jsme šli pro termín nástupu, žena už měla tašku do nemocnice sbalenou. Chtěli jsme mít tuhle hroznou situaci co nejdříve za sebou. Moc jsem se bál o svou ženu co jí vůbec čeká. Má někde rakovinu? Umře mi? Co naše děti? To byly myšlenky, které se mi honily hlavou. O tom, že někde uvnitř mé ženy začal nový život, tak na to jsme v naší mysli neměli vůbec místo. Termín zákroku jsme ale dostali až za týden! TAKOVÁ DOBA!!!! Žena neměla vůbec na nic sílu. Ležela v posteli, brečela a oba jsme měli stejnou myšlenku, CO BUDE DÁL? Prohlížel jsem si žádanku na miniinterrupci a čtu tam: těhotenství - 4 týdny. Vnímal jsem ten kus papíru jako rozsudek smrti podepsaný vlastními rodiči. Slzy mi tekly po tváři a já se ptal: Pane proč? Během týdne čekání mi e-mailem přišel nový videofilm o počátku lidského života v těle matky. Kolem čtvrtého týdne začíná embryu být srdce! Navštívil nás i pastor s bratry a zatroubilo se u nás doma i na šofar. Cítil jsem, že Bůh je i v této situaci blízko nás, přesto jsem netušil, co bude následovat. Během týdne čekání na den D jsem prožil, že k nám Pán mluví: UKONČÍTE ŽIVOT DÍTĚTE I KDYŽ NEVÍTE JAK NA TOM JE? POČKEJTE NA VÝSLEDEK Z GENETIKY! Potom jsem měl vidění jak odcházím z budovy genetiky a v rukách držím dva papíry, kterými radostně mávám nad hlavou. Vypadal jsem tam hodně šťastně. Řekl jsem to mojí ženě, a ona už nikdy na genetiku jít nechtěla, kvůli poslední zkušenosti s naší Haničkou. Společně jsme se rozhodli, že tedy počkáme. Toto bylo podruhé, co se Hanka položila Bohu na oltář. Věřím, že to byla oběť Bohu libá, ke které se přiznal. Člověk rozumem těžko pochopí, že po tom všem, co během prvního trimestru prodělala, bude vše v pořádku. To si vzala i tabletu na tlumení kašle, protože několik dní spala v sedě u otevřeného okna a nemohla pořádně dýchat. Týden uplynul a Hanka do nemocnice nenastoupila. Ano, měli jsme strach jak to všechno bude dál, ale Pán nás povzbuzoval jak jen to šlo. Gynekolog nás předal do nemocnice k primáři, kde se sledovala cysta a tumor markery v krvi. Chodili jsme tam každých 14 dní. Pán k nám opět promlouval. Připomenul mi příběh z Daniele, jak byli tři muži (Boží služebníci) vhozeni do ohnivé pece a oni se tam v pohodě procházeli a těšili se dobrému zdraví, dokonce tam měli i nebeskou návštěvu. Když vyšli ven, nebyli cítit ani kouřem. Po tomto připomenutí příběhu mi Pán ukázal jednu věc. Viděl jsem, jak byl i tento nový život, který byl v Hance hozen do ohnivé pece. Viděl jsem, jak ten nový život Bůh drží ve svých dlaních, které měl pevně sevřené. Nikdo a nic nemohlo ten život ohrozit. Když já chráním, tak ani fyzikální zákony nemůžou zmařit moje dílo. Vždyť jsem ty zákony sám stvořil! Na nedělním shromáždění jsme se za ženu modlili, potírali olejem a kdybych mohl, nejraději bych jí v tom oleji vykoupal celou vzhledem k tomu, čím vším prošla. Něco jako apoštol Petr, když chtěl umýt celý, a oni stačily nohy. Týden po týdnu se vše začalo měnit. Cysta se zmenšovala, nález v krvi začal klesat a po nějaké době přestávala bolet i kýla. Za několik týdnů cysta zmizela, krev byla úplně v normě a primář ženě řekl, že teď by jsme se měli vidět až u porodu. O ostatních věcech ani nevěděl. Jít nebo nejít na Genetiku? To byla otázka, která nás trápila. Byl to Bůh, kdo k nám takto promlouval? Máme zkoumat každé vnuknutí, zdali je z Boha nebo ne. A tak se šlo. Pán mě vedl, abych vzal sebou svědectví o Haničce, které vyšlo v ŽvK. Dal jsem ho i s fotkou do obálky a předal ho lékaři, který nás tenkrát informoval o infaustním stavu naší dcerky. Moc dobře si nás všichni pamatovali, protože náš případ byl ojedinělý.

A jak to dopadlo? Z genetiky jsme dostali skutečně dva papíry, jeden byl z ultrazvuku celého plodu a druhý byl z odběru plodové vody. Vše bylo v naprostém pořádku. A věřte, že jsme byli skutečně šťastní. Bůh měl svůj plán a věřím, že chtěl oslovit i lékaře, který měl možnost i z jiné strany slyšet, co lidé prožívají, když slyší vyřčené diagnózy a jak reagují lidé, kteří svou víru v Krista berou se vším všudy. Čas běžel a nám se 1.11.2011 narodila krásná dcera LUCIE! Kdo by si kdy pomyslel, že ve svých 42 letech budu kojit další dítě, pomyslela si žena a já jí přitakával. Vyřešila se tím i naše starost, jak budeme stíhat vyzvedávat Haničku ze školky, jak Tomík zvládne to a tamto. Vše se poposunulo o 4 roky, a to už tu budeme mít dva velké pomocníky. Neví ten, který nás stvořil co je pro nás nejlepší, a jak vše co nejlépe vyřešit? Pro každého z nás má dokonalý plán, který s jeho pomocí můžeme naplnit a být skutečně šťastní. Někdy si myslíme, že na nás padá velikánské břemeno, které ani nemůžeme unést a ono je to zatím jen další velikánské požehnání našeho Otce, který rád obdarovává své děti. Vždyť právě On dal ten největší dar světa a to dar věčného života v jeho synu Kristu Ježíši!
NEBOT BŮH TAK MILOVAL SVĚT, ŽE DAL SVÉHO JEDINÉHO SYNA, ABY ŽÁDNÝ KDO V NĚHO VĚŘÍ, NEZAHYNUL, ALE MĚL ŽIVOT VĚČNÝ.

Pán s Vámi

Dan a Hanka Zbínovi
AC Č.Budějovice